Podnikatel Petr provozuje malou truhlárnu, která dodává nábytek nejen do domácností, ale také do firem. Na stole mu přitom leží dvě neproplacené faktury s nemalými částkami, které měl obdržet už před několika měsíci. V takové situaci ale není sám. S pozdním proplacením faktury se setkalo podle průzkumu společnosti IPSOS 89 procent tuzemských podnikatelů. Každý pátý podnikatel zažil situaci, kdy jeho faktura nebyla proplacena vůbec.

Nejde přitom ani v nejmenším o dominanci velkých firem vůči menším dodavatelům. „Nadpoloviční většina firem uvádí, že se setkávají s pozdními platbami jako plošným jevem, při kterém v řetězci dodavatelů všechny subjekty prodlužují splatnost či zpožďují úhrady svým dodavatelům“, komentuje Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních. Co by měl tedy Petr udělat, aby své peníze ještě uviděl?

Začínejte upomínkou

S prvním odběratelem obchoduje již několik let. Jednatel dané společnosti se dostal do tíživé situace, takže se Petr rozhodne řešit celou situaci poklidně a přátelsky. Pošle upomínku s výzvou k nápravě. Druhá strana naštěstí spolupracuje, tak se domluví na splátkovém kalendáři. V záloze měl ještě řešení v podobě mimosoudního řešení sporu, na tu ale nedošlo.

Horší domluva probíhá s druhým dlužníkem, který jakoukoli spolupráci odmítá. V takovém případě nezbývá nic jiného, než se obrátit na soud a poslat dlužníkovi předžalobní výzvu. V rámci upomínky musí podnikatel Petr zdůraznit, že v případě nezaplacení bude věc řešena soudní cestou. Ještě stále lze totiž celou situaci řešit mimosoudně.

„Je vhodné si uvědomit, že řada pohledávek nebyla zaplacena například z toho důvodu, že dlužník na úhradu zapomněl či mu nebyla doručena faktura a po výzvě dluh okamžitě uhradí, aniž by bylo nutné celou věc řešit soudně. Zároveň se nabízí řada mechanismů mimosoudního řešení, jako je například uznání dluhu společně se splátkovým kalendářem či sepsání notářského zápisu s přímou vykonatelností,“ doplňuje místopředseda České advokátní komory (ČAK) Robert Němec.

Pokud se ocitnete v podobné situaci, předžalobní výzvu posílejte zásadně poštou a nejlépe doporučeně na poslední známou adresu dlužníka, napsat e-mail v tomto případě nestačí. V případném soudním řízení se na podrobnosti zaslání předžalobní výzvy přihlíží, protože podle Občanského soudního řádu je přiznána náhrada nákladů žalobci v případě úspěchu jen tehdy, pokud ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslal dlužníkovi právě výzvu k plnění.

Jako věřitel si také uschovejte doklad o odeslání předžalobní výzvy. Posílejte ji tedy doporučeně a následně k žalobě přikládejte celé její znění včetně podacího lístku.

V předžalobní výzvě je nezbytné uvést:

  • právní titul vzniku pohledávky
  • vyčíslení dluhu
  • jeho rozklad na jednotlivé složky dluhu včetně případného navýšení pohledávky o zákonné úroky z prodlení

„Samotná výzva pak přirozeně obsahuje také celkovou výši dluhu a platební údaje tak, aby měl dlužník možnost vyřešit svůj dluh úhradou již v předžalobní fázi. V závěru by mělo zaznít upozornění na další postup, kterým je podání žaloby a případný vznik nákladů tomu odpovídajících,“ dodává místopředseda ČAKu.

Následuje žaloba

Následujícím bodem je pak podání žaloby. k uplatnění svého nároku u soudu může věřitel využít formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Elektronický formulář si můžete stáhnout ZDE.

„Výhodou je snazší příprava podání, nižší soudní poplatek ve výši 4 procent z žalované částky proti standardním 5 procentům a většinou rychlejší vydání soudního rozhodnutí ze strany příslušného soudu,“ říká Robert Němec.

Nevýhodou elektronického platebního rozkazu je podle něj potřeba:

  • disponovat zaručeným elektronickým podpisem
  • omezení žalovaného plnění maximální částkou milion korun
  • povinnost kompletní identifikace dlužníka

Pokud nevyplníte ve formuláři veškeré povinné údaje, není možné formulář na soud odeslat.

V případě, že má soud za prokázaný nárok uplatněný věřitelem, rozhodne o elektronickém platebním rozkazu ve velmi krátkém čase, zpravidla v horizontu několika týdnů, a to bez nařízení ústního jednání.

Pokud je však platební rozkaz zrušen a řízení převedeno do klasického nalézacího řízení, začíná běžné soudní řízení, které se může značně prodloužit.

„Vždy samozřejmě záleží na konkrétním soudu a jeho vytíženosti, kdy se délka řízení může pohybovat od několika měsíců až po dobu několika let. Vždy pak zároveň samozřejmě záleží na aktivitě žalovaného, který může v řízení obstruovat,“ říká Robert Němec.

„Pokud soud vyhodnotí, že návrh na vydání platebního rozkazu splňuje veškeré náležitosti, uloží žalovanému povinnost zaplatit žalobci celou dlužnou částku do 15 dnů od doručení elektronického platebního rozkazu a současně mu uloží, pro případ, že s nárokem věřitele nesouhlasí, aby v téže lhůtě podal odpor,“ upřesňuje Němec.

Platební rozkaz musí být vždy doručen do vlastních rukou žalovaného. „Pokud si žalovaný soudní obsílku nepřevezme nebo pokud ve lhůtě podá proti rozhodnutí soudu odpor, je platební rozkaz automaticky zrušen a věc se převádí do klasického nalézacího řízení, ve kterém soud nařídí ústní jednání,“ vysvětluje.

Jaké jsou potřeba důkazy?

V rámci žaloby jste jako věřitel povinen podrobně vylíčit všechny rozhodné skutečnosti týkající se případu a podepřít je relevantními důkazy. Typicky je to u peněžitého dluhu smlouva uzavřená mezi věřitelem s dlužníkem, komunikace s žalovaným, výpověď smlouvy, apod.

„Pokud se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zaškrtne možnost, že žalobce souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle §115a zákona 99/1963 Sb., o.s.ř., a zároveň návrh obsahuje všechny rozhodné skutečnosti, může soud rozhodnout bez nařizování jednání jen z informací založených ve spisu a z případných vyjádření stran,“ osvětluje místopředseda ČAKu.

Zároveň ale dodává, že podmínkou pro tento postup je buď souhlas, nebo pasivita dlužníka, který netrvá na nařízení jednání či nevznáší nové důkazy a skutečnosti, které by bylo nutné projednat.

Druhou variantou, pokud nejsou splněny podmínky pro podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. věřitel nedisponuje elektronickým podpisem či jde o žalovanou částku přesahující milion korun), je pro věřitele klasické soudní řízení zahájené písemnou žalobou doručenou soudu (datovou schránkou či fyzicky na podatelnu soudu). I v tomto případě může soud rozhodnout o vydání platebního rozkazu, kdy postup v řízení je následně stejný jako výše u elektronického platebního rozkazu, spíše však soud podle Němce zahájí klasické nalézací řízení a nařídí ve věci jednání.

Na koho se při vymáhání dluhu obrátit?

V současné době máte jako věřitel dvě hlavní možnosti. Pověřit vymáháním pohledávek právě advokáty, advokátní kanceláře nebo inkasní agentury. Inkasní agentury však lze využít pouze v mimosoudním vymáhání pohledávek, jinak by šlo o neoprávněně poskytované právní služby, takzvané vinklaření, které je přestupkem dle zákona o advokacii nebo dokonce trestným činem.

V případě advokátní kanceláře je pak pro věřitele výhodou nejen záruka odbornosti, zachování zákonnosti a etického přístupu, které jsou garantované advokátními předpisy, ale též možnost získání tzv. přísudku, který představuje paušalizovanou odměnu advokáta za poskytnuté právní služby věřiteli, kterou soud v případě úspěchu ve věci věřiteli obvykle přiznává.

 

Nejlepší obranou je prevence

Od září 2017 je na tuzemském trhu dostupné pojištění faktur. Podnikatelé tak již nemusí riskovat ztrátu výdělku ani podstupovat zdlouhavé dožadování se úhrady faktur prostřednictvím soudu. Pojištění jednotlivých faktur zajišťuje společnost INSIA ve spolupráci ČSOB Pojišťovnou. Více na PojištěnáFaktura.cz

Zdroj: Průvodce podnikáním
Celý článek ZDE