Na finanční krizi před deseti lety už vzpomíná málokdo, a přesto její příčina – prasknutí úvěrové bubliny – hrozí nadále. Globální dluh od té doby narostl bezmála o dalších 100 bilionů dolarů. Důsledky zadlužení komentuje ve svém textu analytik Dominik Rusinko.

 

Růst míry globálního zadlužení opět nabírá na síle. Jen za první kvartál tohoto roku vzrostl dle dat washingtonského Institutu pro mezinárodní finance (IIF) globální dluh o osm bilionů dolarů, což je nejrychlejší tempo od začátku roku 2016.

 

Aktuálně se tak absolutní výše globálního dluhu pohybuje na rekordní úrovni 247 bilionů dolarů, což představuje 318 procent světového hrubého domácího produktu. Jaké mohou být důsledky takto rapidní úvěrové expanze?

 

Ilustrační foto: Mapa světa a jeho “rozdělení” pomocí jednotlivých bankovek. Zdroj: iStock

 


GRAF: Vývoj globálního dluhu
Celkový dluh tvoří dluhy domácností, nefinančních podniků, vlád a finančních institucí; jde o srovnatelné údaje vždy po pěti letech k prvnímu čtvrtletí, údaje jsou v bil. USD.

Zdroj: Institute of International Finance


Při pohledu na sektorovou skladbu je zřejmé, že k růstu dluhu dochází napříč sektory, přičemž přibližně tři čtvrtiny celkového dluhu připadají na soukromý, zbylá čtvrtina pak na vládní sektor.

Rozvojové ekonomiky zrychlují zadlužení

Co je však zajímavé, je vývoj geografického rozložení dluhu, respektive jeho vývoje v čase.

Zatímco totiž rozvinuté státy dokázaly od poslední finanční krize svůj agregátní dluh stabilizovat, byť na vysoké úrovni (382 procent HDP), mezi rozvíjejícími se ekonomikami pozorujeme odlišný trend.

PODÍVEJTE SE NA SERIÁL: 10 let od finanční krize

Tyto ekonomiky jsou sice zatíženy celkově nižším dluhem (211 procent HDP), ten však v posledních letech výrazně roste.

Vysvětlení leží v ultrauvolněné měnové politice, které rozvíjející se ekonomiky využily k domácí úvěrové expanzi. V posledních letech proto roste – třebaže z nízkého základu – nejen jejich vládní dluh, ale ještě rychleji zadlužení korporací, které je v případě rozvojových ekonomik dokonce již vyšší (94 procent HDP), než je tomu v případě těch vyspělých (89 procent HDP).

Je zadlužení udržitelné?

K nárůstu zadlužení navíc dochází i v době, kdy již postupuje normalizace globálních úrokových sazeb, což vyvolává obavy o udržitelnost dluhu některých zemí.

 

Oproti vyspělým ekonomikám je totiž dluhový profil rozvojových zemí v průměru výrazně zranitelnější, a to díky kratším splatnostem, většímu podílu dluhu denominovaného v cizí měně či drženého zahraničím.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Globální obchodní domino má za sebou další kolo. Zapálil Trump rozbušku?

Indické akciové tituly: bublina, o které se nemluví?

Právě tento aspekt je nyní patrný v případě Turecka, které se v důsledku významných vnitřních i vnějších nerovnováh ocitlo na pokraji měnové krize typické pro devadesátá léta minulého tisíciletí.

V podobných, byť ne natolik akutních problémech se nachází také ekonomiky Argentiny či Brazílie.

Otázkou zůstává, jak se s masivním úvěrovým boomem vypořádá Čína, která je sama zodpovědná za téměř polovinu nárůstu globálního dluhu od roku 2007.

A platí to zvlášť naléhavě v situaci, kdy by mohlo dojít k přetrhání klíčových obchodních vazeb, čímž v posledních měsících hrozí americký prezident Trump.

 

Zadlužení se týká i ČR

Zadlužení trápí i Českou republiku. Dluhy vedou k nestabilitě cash flow – nejde přitom o problém, který trápí jen velké firmy využívající faktoring. I menší podnikatelé jsou závislí na úvěrech a kontokorentech, kterými řeší nedostatek prostředků. Problémy s cash flow dokáže vyřešit revoluční služba Cashbot, která podnikatelům nabízí proplacení faktur do 2 dnů a to až do výše 80% . Tu lze navíc kombinovat se službou PojištěnáFaktura.cz, která je velmi účinnou zbraní proti špatné platební morálce odběratelů.

 

 

 

 


Zdroj: Peak Media s.r.o.
Celý článek ZDE