Máte skvělý podnikatelský nápad, uvedete ho v život, dřete jak koně, všechno promyšlené a propočítané. O vaše služby nebo zboží je zájem. A přece skončíte. Z jediného důvodu: nedostanete zaplaceno. Odběratel nemá, samotnému mu někdo dluží nebo prostě platit nechce.

V dnešní době si v Česku můžete pojistit prakticky cokoliv. O možnosti pojistit si své pohledávky u obchodních partnerů se ale příliš nemluví. První otázky se tedy přímo nabízí, co to pojištění pohledávek je a komu je určené?

Robert Čapka, majitel pojišťovací společnosti Gorau

V zahraničí je dnes naprosto běžné, že si podnikatelé nepojišťují pouze své továrny nebo sklady, ale také své peníze, respektive cash-flow, a k tomu slouží právě pojištění pohledávek.

Na jakém principu funguje?
Ze všeho nejdříve je nutné si uvědomit, že ne každý byznys končí stiskem ruky a vystavením faktury, kterou protistrana uhradí. Občas si sice plácnete, fakturu vystavíte, ale peníze ne a ne přijít. V tu chvíli vstupuje do hry pojištění pohledávek coby ochrana podnikatelského rizika před neplatiči.

Dokážete odhadnout, kolik procent pohledávek není uhrazeno?
Záleží primárně od odvětví, v němž podnikáte. A rozdílná je i míra tolerance vůči procentu pohledávek „na odpis“. Někde je zcela v normě, pokud má společnost „jen“ půl procenta neuhrazených pohledávek vůči obratu, jinde je to jedno procento. V některých případech jsou ale tolerovatelná i tři procenta nebo i víc.

 Tyhle peníze tedy společnost odepíše, přestane se o ně zajímat a jede se dál?
Ano, běžně se to tak děje. Já jsem ale přesvědčený, že cokoliv, co je nad půl procenta, je zkrátka příliš.

Tomu rozumím. Předpokládám, že pojištění pohledávek dokáže toto číslo výrazně snížit…
Přesně tak. Pokud podnikatel nebo firma své pohledávky nepojišťují, můžou se zajišťovat například směnkami. Ani směnky, ani jiné podobné instrumenty vám však negarantují, že se vám peníze vrátí, pokud se stanete obětí podvodu nebo narazíte na klienta, který se dostane do platební neschopnosti. Pojištění pohledávek vám ústy pojišťovny radí, s kým do byznysu jít a komu se raději vyhnout.

To mi přijde jako poměrné citlivé téma. Chápu správně, že pokud se pojistím, pojišťovna mi může mluvit do toho, s kým mohu obchodovat a s kým ne?Tak to není. Pokud vám ale pojišťovna řekne, že má ve své databázi o firmě, se kterou se chystáte uzavřít obchod, informace nasvědčující tomu, že byste za své služby či zboží nemuseli dostat zaplaceno, měl by to pro vás být důvod k zamyšlení. V praxi vše funguje tak, že vám pojišťovna na základě informací, jimiž disponuje, stanoví pro každého odběratele pojistný limit, kredit. Do jeho výše pak ručí v případě, když obchodní partner neuhradí vystavené faktury. I mimo pojistný limit samozřejmě můžete s odběrateli obchodovat, ale je to zcela na vaše riziko.

Chápu-li to správně, nepojišťuji si tedy své potenciální pohledávky jako celek, ale pojišťuji si různé obchodní partnery samostatně.
Ano. Pojišťovna vám tím pádem nikdy nemůže „zakázat“ s někým obchodovat. Může vám maximálně sdělit, že obchod, který se chystáte uzavřít, je nepojistitelný, protože riziko vzniku neuhrazené pohledávky je příliš vysoké. V tu chvíli už je na vás, jestli do byznysu s takovým partnerem půjdete, nebo ne.

Jak vlastně pojišťovny stanovují míru rizika?
Na základě historické zkušenosti, analýzou veřejně dostupných informací o dané firmě, vlastním průzkumem… Vstupů je opravdu hodně a tvoří základní know-how každé pojišťovny. Běžné jsou i osobní schůzky s vašimi potenciálními obchodními partnery. Pojišťovna se chová jako naprosto standardní komerční subjekt. Na základě informací, které má, se s vámi vsadí, s jakou pravděpodobností nastane situace, kdy bude muset plnit. Je to velmi podobné jako u bookmakerů, kteří tvoří kurzy na základě toho, jak daný tým hraje, kdo je zraněný a jak spolu týmy hrály v minulosti.

Jak se pojišťovny v České republice vyrovnávají s neochotou firem zveřejňovat své účetní uzávěrky a výroční zprávy?
To nás i pojišťovny samozřejmě dlouhodobě velmi pálí. Zákonem předepsané povinnosti jsou zde bohužel téměř nevymahatelné, nebo ještě lépe řečeno: nevymáhané. Stát navíc nemá kapacity, aby vše prověřoval a kontroloval. Snažíme se proto působit i edukativně. Radíme svým klientům, aby si od svých budoucích obchodních partnerů nechávali výkazy posílat. Je to přece naprosto standardní součást důvěryhodného obchodního vztahu. A znovu platí: pokud se partner začne vykrucovat, je jasné, že je něco zle. Buď chce skrýt svůj nadměrný zisk, nebo své finanční problémy. Co je lepší? Co je pravděpodobnější?

————————————————
Číst celý článek
Zdroj: peníze.cz