Pokud nemá odběratel a dodavatel uzavřenou smlouvu, kde upraví termíny jinak, je splatnost faktury 30 dní od doručení. Odběratelé by měli zachovat klid a nenechat se dodavateli dotlačit k platbě penále, pokud byla faktura záměrně zaslána pozdě nebo dokonce po splatnosti.

Setkal se s tím snad každý podnikatel. Otevře obálku s fakturou od dodavatele, na níž je datum splatnosti stanovené těsně po aktuálním datu, nebo někdy dokonce i před ním. Zatímco velké podniky s právním oddělením se dovedou s takovou situací snadno vypořádat, malým firmám nebo živnostníkům způsobují podobné situace problémy.

Řada faktur totiž obsahuje doložku, že za každý den prodlení po splatnosti si dodavatel účtuje penále. Nesplacená faktura navíc může být začátkem cesty firmy do insolvenčního řízení.

Je třeba rozlišit, čím se řídí smluvní vztah mezi dodavatelem a odběratelem. Pokud mají mezi sebou uzavřenou smlouvu, klidně i ve formě akceptovaných všeobecných obchodních podmínek, mohlo by být řešením upravit fakturaci výslovným smluvním ujednáním,“ vysvětluje Vladimíra Vachela, jednatel inkasní agentury EOS KSI, která se zabývá vymáháním pohledávek.

Ve smlouvách se obvykle uvádí splatnost faktury ode dne jejího doručení. „Často ve smlouvě bývá uvedeno, že faktura je splatná do určitého počtu dní od doručení, takže datum splatnosti uvedený na faktuře nehraje roli, smluvní ustanovení má přednost,“ doplňuje Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision.

Nicméně právě podoba smlouvy je v těchto případech klíčová. „Odběratel by si měl dát pozor na to, aby splatnost faktury nebyla ujednána ve lhůtě 14 dní ode dne jejího vystavení. Potom se k její úhradě v takové lhůtě zavázal. Je otázkou, na čí stranu by se přiklonil soud, pokud by ho věřitel žaloval například za neuhrazené úroky z prodlení z takto pozdě uhrazené částky,“ doplňuje Vladimíra Vachela.

I bez smlouvy má odběratel práva

Ani v případě, že mezi dodavatelem a odběratelem chybí jakékoliv smluvní ujednání, není situace plátce beznadějná. V takové situaci se totiž bude splatnost řídit občanským zákoníkem. Ten obecně stanoví, že pokud není ujednáno jinak, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu.

„V takovém případě je tedy zcela irelevantní, že by na faktuře byl věřitelem jednostranně vyznačen nějaký, například již objektivně nesplnitelný termín, protože to nebylo mezi stranami dohodnuto. Uplatní se tedy lhůta ‚bez zbytečného odkladu‘, která počne běžet ode dne, v němž byla dlužníkovi doručena výzva k plnění, tedy faktura,“ upozorňuje Vladimíra Vachela.

———————————-
Zdroj: Businessinfo.cz
Číst celý článek můžete ZDE